Anténa - jedná se o vodivý prvek sloužící k přeměně energie dodané vysílačem na energii elektromagnetického vlnění vyzářeného do prostoru. Celý Váš anténní systém musí být přizpůsoben, tak aby dokázal co nejefektivněji vyzářit maximální množství dodané energie. Antény jsou navrženy tak, aby byly schopny pracovat v určitém frekvenčním pásmu.
Anténa je zařízení reciproké. Je tedy schopna energii, jak vyzařovat, tak i přijímat. Zda anténa bude využita jako přijímací nebo vysílací určují až její vlastnosti. Vhodnou anténu volíme dle parametrů s ohledem na oblast využití.
Z hlediska umístění se rozdělují na pokojové antény, interní antény, venkovní antény. V našem sortimentu jsou obsaženy např. WiFi antény, které mohou být připojeny do routerů, celulární antény pro příjem signálu sítě mobilních operátorů, GPS autoantény pro vaše auto nebo antény se zesilovačem pro Tracing aplikace, antény pro vaší DVB-T2 televizi a také antény vhodné do extérních podmínek. Kromě výběru podle technologií, nabízíme i širokou škálu způsobů uchycení, zakončení nejrůznějšími konektory a libovolné délky anténních napáječů. Antény zde naleznete šroubovací, montážní, lepicí, pájecí i magnetické.
Antény dále dělíme na aktivní a pasivní. Rozdíl mezi aktivní a pasivní anténou je ten, že součástí aktivní antény je integrovaný zesilovač, který zesiluje signálovou úroveň. Aktivní antény se mohou používat pro příjem, tak i vysílání a je potřeba je napájet. Nominální hodnoty napájení se pohybují zhruba v rozmezí 2,2-5 V. Častým příkladem aktivních antén bývají antény GNSS. Pasivní anténa je bez zesilovače.
Klíčové parametry u antén, které řešíme jsou:
Zisk antény charakterizuje především její účinnost. Zisk je vždy vztažený k referenčnímu zářiči. Pokud je zářič izotropní, mluvíme o absolutním zisku udávaném v jednotkách dBi. Dále pak můžeme hovořit o relativním zisku (udávaném v jednotkách dBd), který se měří oproti referenční anténě (např. půlvlnný dipól). Účelem měření je zjistit kolikrát větší napětí naměříme na svorkách směrové antény než na svorkách vztažné antény.
Směrovost antény je prezentována směrovým (vyzařovacím) diagramem. Vyzařovací diagram je reálně trojrozměrný, avšak v praxi se ve většině případů znázorňuje 2D prostorovým řezem ve vertikální nebo horizontální rovině. Z tohoto diagramu se určuje veledůležitý parametr s názvem úhel záření antény. Je to úhel vyzařovacího maxima, který je vymezen dvěma hodnotami, které odpovídají poklesu maxima intenzity pole o 3 dB.
Směrové antény (např. Yagi) dosahují vyšších hodnot ziskovosti 10-14 dBi avšak jsou konstrukčně náročnější. Všesměrové antény (např. prutové) jsou méně ziskovější nejčastěji kolem 3 dBi. Výsledný zisk může dosahovat i záporných hodnot zejména u miniaturních provedení antén jako jsou mikropáskové aj. V případě řady technologií jsou tyto hodnoty dostatečné.
Impedance antén je nejčastěji 50/75 Ω a souvisí s dalším veledůležitým parametrem a tím je PSV (poměr stojatých vln). Cílem je dosáhnout, aby mezi vstupní impedancí antény a vlnovou impedancí připojeného vedení panovala rovnost. Při těchto ideálních podmínkách bude PSV 1 : 1. Jedině tehdy dochází k maximálnímu přenosu energie mezi vedením a zátěží.
Pracovní šířka frekvenčního pásma anténu limituje z pohledu technologie, v níž bude anténa funkční. Technologie WiFi, GSM, UMTS, LTE, RFID, 5G, NB IoT, DVB-T/T2, GPS, Glonass aj. pracují v jistých frekvenčních pásmech, na které by měla být vaše anténa konstrukčně uzpůsobena.
